Pozvánka na přednášku — 13.1.

Z Jihlavy

Před pár dny jsem měl cestovatelskou přednášku v Jihlavě. Při té příležitosti jsem si konečně také prohlédl instalaci svých fotek v muzejní kavárně. Kavárna je moc hezká a muzeum si s instalací fotek dalo práci, takže to vypadá velmi pěkně. Mnoho snímků jsem zde nepořídil, podívejte se alespoň na čtyři…

Místo s fantastickými výhledy

Ještě než nastoupila letošní podzimní inverze, vydal jsem se na malý výlet do Jizerských hor. V severním svahu Poledníku jsem narazil na obtížně přístupnou skálu, která nabízí neuvěřitelný výhled. Posuďte sami, co všechno lze z tohoto místa zahlédnout.

Pozvánka na přednášku 29.11.

Pozvánka na výstavu

Vrcholová knížka

Horolezci mívají na svých skalách vrcholové knížky. Podívejme se na několik fotografií jedné z nich…

Polední zub

Polední zub je jedna z mnoha skal, které najdeme v hřebeni mezi Hajním kostelem a Poledními kameny. Horolezcům toho příliš nenabízí, fotografové to ale vidí jinak. V málokteré fotografické publikaci o Jizerských horách chybí snímek slaňujícího horolezce se zapadajícím sluncem v pozadí.
Tento motiv vám nenabídnu, zato několik snímků z letošního zlátnoucího podzimu. Pózuje Jakub.

Obrazem: bunkr

Na bezejmenné kótě nedaleko Hainewalde stojí starý bunkr. Vnější rozměry má 4×5 metrů a jeho užitná plocha je 10 metrů čtverečních. Pochází z dob Německé demokratické republiky, postaven byl po roce 1975 a údajně měl sloužit jako pozorovatelna. Dnes je odtud možné pozorovat především pasoucí se krávy.

Kachelstein

Mezi Johnsdorfem a Großschönau stojí nedaleko silnice hraniční kámen, který okolo roku 1550 tvořil hranici mezi městem Žitavou a panstvím pana Rostiz zu Großschönau. Svůj název si vysloužil čtyřmi obdelníkovými výklenky ze západní strany. V těsné blízkosti Kachelsteinu stojí smírčí kříž, údajně připomínající nedalekou smrt švédského důstojníka za Třicetileté války. Podívejte se na fotografie.

Dent D’herens (4171m)

V jedenáct vyjíždíme z Liberce – já, Petr a Pepa. Kalíme to přes Česko, Německo a Švjac. O půlnoci minu odbočku na sedlo sv. Bernharda a musíme zaplatit 25 Euro za tunel. Aspoň šetříme čas… Sjezd do údolí Aosta, výjezd dolinou směrem na Bionaz a ve dvě ráno si lehám vedle auta u přehrady.

Ploština

Ploština je malá osada asi 2 km severně od Drnovic (viz mapa). Na konci 2. světové války tu probíhala takzvaná partyzánská válka. Místní pasekáři svou pomoc partyzánům zaplatili životem. 19. dubna 1945 sem vyrazili němečtí vojáci, kteří už cestou pobili několik lidí. Pak vypálili Ploštinu a povraždili její obyvatele. Vypáleno bylo celkem deset usedlostí a zabito 24 lidí. Podrobněji je celá věc zpracována např. na webu obce Vysoké pole.

Dluhy? Platit? Proč?

Le Monde diplomatique, francouzký měsíčník o mezinárodní politice, vychází i v češtině coby příloha Literárních novin. V sedmém čísle z července 2011 vyšel článek od autorů Damien Millet a Eric Toussaint s názvem, který jsem užil i pro svůj příspěvek.
Dovolím si z článku citovat. Komentáře jistě netřeba.

[...]
Stát, který má být vázán smlouvou o půjčce, musí svůj souhlas dát svobodně. Z tohoto souhlasu plyne povinnost uhradit dluh. Tento princip ale neplatí absolutně: podléhá legislativním normám platným v rámci mezinárodního práva. V článku 103 Charty OSN se uvádí: „V případě sporu mezi závazky členských zemí Spojených národů podle této Charty a jejími závazky podle jakékoli mezinárodní smlouvy mají závazky plynoucí z této Charty přednost.“ A z nich jsou v článku 55 Charty uvedeny tyto: „Zvyšování živostní úrovně, plná zaměstnanost a podmínky pro pokrok a rozvoj hospodářského a sociálního řádu.„
[...]
Komise pro mezinárodní právo OSN přitom v roce 1980 prohlásila: „Žádný stát nesmí například zavírat zavírat své školy, své univerzity a soudy, rušit policii a zanedbávat veřejné služby v takové míře, že by jeho obyvatelstvu hrozil nepořádek a anarchie jen proto, aby byly k dispozici prostředky nutné pro plnění těchto závazků vůči zahraničním věřitelům.„
[...]

~*~