Štítky: skály

Ošidná paměť

Ošidná paměťPřed časem jsem tu zveřejnil článek o jednom svém horolezeckém dobrodružství ze středoškolských let. S Petrem jsme si tehdy „objevili“ skálu a udělali na ni prvovýstupy. Ukázalo se ale, že skála je objevená už dávno a naše výstupy tedy zas tak úplně první asi nebyly.

Celý příspěvek

Nos

NosChodím odmalička údolím Černého potoka a celá ta léta pokukuji po mohutné skále za potokem. Je to Nos a údolní cesta na něj bylo vždy něco, co možná vylezu „až budu velkej“. Velkej už jsem a tak nezbylo, než to jít zkusit.

Klasifikace údolní cesty (VIb) je trochu víc, než obvykle lezu, proto jen dobrá karma (jak tomu říká jeden můj kamarád) mohla slibovat úspěch. Karma ale včera dobrá nebyla.

Celý příspěvek

Divá máří

Divá máříSobota slibovala pěkné počasí — a také to splnila. Vyrazili jsme proto ve třech do jedné z nejdivočejších oblastí Jizerských hor — na Divou máří. Nepodařilo se nám trefit optimální přístupovou trasu, museli jsme se proto nejprve prodrat úzkým komínem, abychom se vůbec dostali k nástupu do zvolené cesty. Batohy by komínem neprošly, tahali jsme je proto na laně. Inu — Divá máří…

Celý příspěvek

Jizerské brdko a pět mých zápisů za 21 let

Nedaleko Liberce stojí malá zapomenutá skalka. Když jdu okolo,vylezu si na ni (není to těžké) a vrcholová knížka dokumentuje, že tudy zase tak často nechodím. Za jedenadvacet let mám celkem pět zápisů. Vzhledem k rychlosti, s jakou se knížka plní, se mi do ní ještě pár podpisů pravděpodobně vejde.

Jizerské brdko

1993 1996 - Hore zdar! 2000 - Hore zdar! (v říjnu!) 2003 2014

~*~

Věž pod Ořešníkem

Věž pod Ořešníkem - Mešní cestaV době středoškolských studií jsme s kamarádem Petrem trávili celé víkendy v Jizerských horách. Objevovali jsme pomníčky a skrytá rašelinistě a lezli po skalách. Petr byl jako lezec o dost přede mnou a byl proto aktivnější. Jednou přišel s tím, že v severním svahu Ořešníku našel věž, která není v průvodci a  nemá vrcholovou knížku a  a že tam uděláme nové cesty. Vybavili jsme se pilou, kladivem, oběma našimi skobami, přihodili jsme kopačky podražené mechovkou a vyrazili do hor.

Celý příspěvek

Opomenutá a Hana

Opomenutá a HanaObě skalky stávaly před lety na pasece a bylo snadné je najít. Paseka dnes zarůstá a lehko se vám může stát, že na deset metrů ještě nebudete tušit, že se blížíte na správné místo. Hana i Opomenutá stojí nedaleko modré značky z Rozcestí pod Javorovým vrchem na Závory a přestože nejsou od cesty dál než padesát metrů, bez návodu je najdete jen těžko.

Celý příspěvek

Velikonoční věž a Kryštof

KryštofMartinskou stěnu a zdejší bývalé lesní divadlo určitě zná mnoho Liberečanů. Vede sem ostatně turistická značka a z vrcholu, který je zpřístupněn vytesaným schodištěm, osazen dřevěnou plošinou a ohrazen zábradlím, je hezký výhled na město. Dokonce se tu nedávno konala i jedna svatba! I na Martinskou stěnu vedou horolezecké cesty, uznejte ale, že pravověrného lezce nemůže uspokojit, když vyleze na vrchol a najde tam svačícího turistu.

Celý příspěvek

Dráp

Dráp Na dnešní díl putování po skalkách Jizerských hor jsem si nechal jediný objekt – Dráp. Najdeme ho ve strmém svahu, který stoupá od Kateřinské k Javorovému vrchu. Odsud je to k němu sice nejblíže, snáz se ale hledá při cestě od Martinské stěny. Nedávná sněhová kalamita ovšem tuhle přístupovou možnost poněkud zkomplikovala, když v jedné z roklí vyvrátila snad všechny zde rostoucí buky.

Celý příspěvek

Dračí chrbát a Hodinová skála

00 Tentokrát se při zkoumáni méně známých skalek jižního úbočí Jizerských hor podíváme na dva skalní útvary, které jsou sice z horolezeckého hlediska trochu méně významné, nabízejí však zajímavé výhledy. Z horolezeckého pohledu obě skály poněkud degraduje to, že se jejich vrcholů dá snadno dosáhnout i bez potřeby lezení. To nás ale nemusí trápit, vydejme se tedy na další procházku za drsnou Jizerskou žulou.

Celý příspěvek

Pivní vana a Utečenec

Pivní vana - vrcholová knížka Snad každý kdo chodí do Jizerek už alespoň slyšel o Zvonu, symbolu zdejšího horolezectví. Mnozí si také jistě vyšli na Ořešník, Paličník nebo Frýdlantské cimbuří. To jsou ovšem vyhlídky zpřístupněné pro turisty a horolezce proto moc nezajímají. Ale i z turistických cest se dají zahlédnout terény určené výhradně pro horolezce. Například přímo z Viničné cesty vyrůstá do svahu krásná a nepřehlédnutelná Viničná plotna s obtížnými výstupy. Na jiném místě, stoupáme-li od Hubertky na Tišinu, zahlédneme pod cestou Kauschkovu věž – jednu z vůbec nejobtížněji dostupných skal v Jizerských horách. Na tyto skály možná v mém blogu také dojde, dnes se ale chci věnovat dalším dvěma pozapomenutým osamělým skalkám na jižních svazích pohoří.
Celý příspěvek

Ropucha a Žihadlo

ŽulaŽe jsou Jizerské hory tvořeny převážně žulou, to ví asi každý. Kdo tu někdy byl, všiml si jistě mnohých skal, charakteristických především velkými růžovými krystaly živce. Toto specifikum často využívají i horolezci. Řada lezeckých cest tu vede skalními plotnami, které se při pohledu z dálky zdají naprosto nelezitelné.

Asi nejlépe si můžete skály prohlédnout ze severního podhůří, kde se na vámi tyčí Ořešník, Frýdlantské cimbuří či Paličník. Menší skalky jsou ale roztroušeny po lesích na celém území pohoří. Horolezci většinu  těch významějších pojmenovali, často velmi nápaditě. V Jizerkách tak máme například Houbu, Jízdenku, Pivní vanu nebo Hnát.
Celý příspěvek

Saské Švýcarsko

svajcProdloužený víkend jsem využil k výletu do Saského Švýcarska. To je dobře známé svými skalami a dalekými výhledy. Mimo těchto takříkajíc prvoplánově spektakulárních atrakcí je tam možné spatřit i řadu drobných zajímavostí a hezkých detailů. A to nejen na tom známějším a pravděpodobně častěji navštěvovaném pravém labském břehu, ale i na břehu levém.

Celý příspěvek