Štítky: Národní divadlo

Alois Hába: Nová země

Alois Hába: Nová zeměNárodní divadlo uvedlo světovou premiéru Hábovy Nové země. Doposud se z ní uváděla pouze předehra. Jednalo se o poloscénické provedení, kdy zpěváci stáli na okrajích pódia, sbor seděl vzadu na jakési tribuně a mezi tím se odehrávaly mimické vložky.

Protože jsem se snažil soustředit na hudbu a libreto (které bohužel Národní divadlo nevydalo v programu, jak je jinak jeho dobrým zvykem), jevištní akci jsem neměl čas sledovat. Koncertní provedení by pro mě bylo zcela uspokojivé. Tím nehaním, práci Miroslava Bambuška, jen se k ním nemohu vyjádřit, protože jsem ji prostě nezvládl vnímat. Přišel jsem koneckonců do Národního divadla na Hábu a ne na Bambuška.
Celý příspěvek

Kundry v Národním divadle

Eva Urbanová jako KundryNárodní divadlo včera samozřejmě neuvádělo Kundry, ale Wagnerova Parsifala. Velikonočnímu představení čtvrtého dubna však natolik dominovala Eva Urbanová, že by přejmenování bylo na místě.

Celý příspěvek

Parsifal

Parsifal v Národním divadlePět měsíců čekaly vstupenky doma na nástěnce. A pak – splnily svůj úkol a staly se odpadem. Pět hodin uměleckého zážitku – je to dost na pět měsíců čekání? Stručně mohu napsat, že Wagnerův Parsifal v Národním divadle má tři vrcholy. Jsou jimi první dějství, druhé dějství a třetí dějství. Přestože první akt byl v podání orchestru i sborů poněkud klopotný (při jednom katastrofálním (ne)nástupu žesťů sebou i zkušený dirigent John Fiore dost prudce trhl a když se mohutně rozladily sbory z galerie a jeviště, mohl už jen vrtět hlavou), hudba měla svou sílu. Během přestávky se však orchestr jako zázrakem proměnil a spolu s vynikajícími sólisty i sborem provedl Parsifala až k okouzlujícímu závěrečnému vykoupení.
Nemám v úmyslu hodnotit výkony a sestavovat pořadí síly hlasu. Není to podstatné. V neděli se totiž v Národním divadle podařilo vytvořit něco důležitějšího. Skutečný gesamtkunstwerk. Přesto – dominovala hudba. Musím upustit od svého původního záměru vyzvednout některé momenty – s postupem času se mi totiž v mysli vracejí se stejnou naléhavostí vždy jiné okamžiky.

Parsifal  v Národním divadle se skvěle vydařil a já mám radost, že jsem mohl být u toho. Hned bych šel znovu…

Podrobnosti o představení viz web Národního divadla.

~*~

Zítra se bude…

Zítra se bude...Po dlouhé době jsem se dostal do divadla na inscenaci, která slibovala zážitek přinejmenším v určitých aspektech výjimečný. Jedná se o operu Zítra se bude…, pojednávající o soudu s Miladou Horákovou. Soňa Červená dostala za roli Milady Horákové cenu Alfréda Radoka za ženský herecký výkon pro rok 2008, Aleš Březina získal tutéž cenu v kategorii Hudba a Aleš Březina spolu s Jiřím Nekvasilem získali cenu Sazky a Divadelních novin v kategorii Hudební divadlo pro rok 2008.

Něco takového musí budit očekávání. Celý příspěvek