Štítky: Liberec

Na městský stadion

V sobotu dopoledne jsme se synem vyrazili na městský stadion. Strávil jsem na něm velkou část svého mládí při lehkoatletických tréninzích a dva roky také v přilehlé budově gymnázia (po druhém ročníku se celé gymnázium odstěhovalo do nové budovy). Na to, jak jsou mé vzpomínky na tohle místo staré, se toho tady zas tolik (s výjimkou dráhy, která byla tehdy škvárová) nezměnilo.

Bartoloměj si oběhl jedno kolečko, vyzkoušel zdejší písek a šli jsme zase domů.

 

~*~

Liberecká záhada

Staré lázněLiberečané jistě znají místo, nazývané „U jezírka“. Vchází se odsud do ZOO a ono „jezírko“ je nádrž, zadržující vodu z Jizerského potoka. Ten přitéká od Lesního koupaliště a poté, co jeho vody protečou zoologickou zahradou, skončí v jezírku, oficiálně zvaném Labutí jezírko. Ostatně, není nic lehčího, než se mrknout na mapu, třeba na mapy.cz.

Voda z Labutího jezírka proteče pod Masarykovou třídou a zmizí kamsi k tenisovým kurtům. Zkusili jste si někdy představit, kam asi teče dál? No asi někam z kopce, řekl by si člověk přízemní, jako jsem já. Z kopce, to nejspíš znamená víceméně rovnoběžně s Masarykovou třídou, dolů směrem k muzeu a Starým lázním. Až potud všechno v pořádku. Problém se objeví v okamžiku, kdy si uvědomíte, že od Starých lázní to je všemi směry do kopce. Lázně už léta nejsou v provozu, takže hypotéza, že vodu odsud odnášejí jejich poloutopení návštěvníci ve svých žaludcích nemá dnes reálný základ. Ani mapa nám nepřinese odpověď, potok před Starými lázněmi najednou končí – viz odkaz.

Staré lázně jsou tedy pravděpodobně místem permanentního zázraku, spočívajícího v místním porušení zákona zachování hmoty. A nebo se tu voda už léta hromadí v nesmírném podzemní rezervoáru. Kapacita žádného rezervoáru však není nekonečná…


Tento text sem byl přenesen z původního umístění.