Štítky: Campanile Basso

Campanile Basso

Campanile BassoChce se mi křičet. Stojím na maličkém skalním balkónku vysoko nad údolím. Za zády a pod nohama mám jen vzduch, stovky metrů kamsi hluboko dolů do suti. Chci křičet, dupat a mávat rukama. Ale nemám na to čas, zdola se pomalu blíží Andrea, musím ji jistit, navíc mi prudký vichr stále strhává dobrané lano do západní stěny. Mohlo by se tam někde zachytit, proto ho musím pořád postrkávat pod sebe a stoupat si na ně. Poskakování si proto musím nechat od cesty. Křik taky, nerad bych zmátl svou spolulezkyni neartikulovaným řevem.

Máme za sebou předposlední délku na Campanile Basso.

Celý příspěvek