Robert Musil: Zmatky chovance Törlesse

Robert MusilNebudu se pouštět do rozboru románu (je vynikající), chci však citovat jednu pasáž, která dokládá, že Musil měl velmi dobré ponětí o matematice a nerozpakoval se to v románu použít. Studoval ostatně techniku (viz Wikipedie). Nepochybuji, že při svém vzdělání znal odpověď na nejasnosti, které má v románu jeho hrdina. A co ctění čtenáři tohoto blogu? :-)

Hned po skončení hodiny si přisedl k Beinebergovi, protože byl jediný, s kým mohl o něčem takovém mluvit.

„Ty, rozuměls tomu, o čem se před chvílí mluvilo?“

„Čemu?“

„No o těch imaginárních číslech.“

„Ano. Vždyť na tom není nic tak těžkého. Člověk si jen musí zapamatovat, že početní jednotka je druhá odmocnina z minus jedné.“

„Ale to je právě ono. Vždyť něco takového vůbec neexistuje. Kaž­dé číslo, ať kladné či záporné, dá povýšeno na druhou kladný vý­sledek. Nemůže proto existovat žádné skutečné číslo, které by bylo odmocninou z něčeho záporného.“

„To máš pravdu; ale proč bychom se přesto nemohli pokusit pro­vést i u záporného čísla operaci odmocniny? Samozřejmě přitom nemůžeme získat žádnou skutečnou hodnotu, a proto taky výsle­dek nazýváme imaginární. Je to, jako bychom řekli: tady vždycky někdo sedával, přisuňme mu tedy i dneska židli; a i kdyby mezitím umřel, děláme, jako by měl ještě přijít.“

„Ale jak, když určitě, matematicky docela určitě víme, že je to prostě nemožné?“

„Tak se právě přesto dělá, jako by to tak nebylo. Nějaký výsle­dek to mít bude. Co je to koneckonců s iracionálními čísly jiného? Dělení, které nemá konce, zlomek, jehož hodnota ti nikdy a ni­kdy nevyjde, i kdybys počítal bůhvíjak dlouho? A co si máš myslet o dvou rovnoběžkách, které se protnou v nekonečnu? Myslím, že kdyby byl člověk až moc svědomitý, žádná matematika by ani ne­existovala.“

„V tom máš pravdu. Když si to tak člověk představí, je to dost zvláštní. Ale podivné je na tom právě, že s těmi imaginárními či jinými nemožnými hodnotami můžeš opravdu počítat a nakonec dojdeš k reálnému výsledku!“

„No protože ty imaginární faktory se musí pro ten účel během výpočtu navzájem vyrušit.“

„Ano, ano; všechno, co říkáš, vím taky. Ale neulpívá přece jen na celé té věci něco zvláštního? Jak to jen říct? Podívej se na to tak­hle: při výpočtu máš na začátku normálně spolehlivá čísla, která mohou představovat metry, váhy nebo něco jiného hmatatelného a jsou přinejmenším skutečná. Na konci je to stejné. Ale obě dvě čísla spolu souvisejí prostřednictvím něčeho, co vůbec neexistuje! Není to jako most, z kterého stojí jen první a poslední pilíř a přes nějž se dá stejně bezpečně přejít, jako by stál celý? Pro mě má v sobě takový výpočet cosi závratného; jako by část cesty vedla bůhvíkudy. Ale opravdu hrozivá se mi zdá ona síla, která v takovém výpočtu vězí a drží člověka tak pevně, že opět bezpečně přistane.“

R. Musil: Zmatky chovance Törlesse, přeložil Radovan Charvát, vydalo Argo 2011.

~*~

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.