Privatizace vzdělávání

Privatizace vzděláváníJako vysokoškolský učitel pozoruji už léta kolem sebe procesy, které se mi dosud zdály špatně pochopitelné.  Nedávaly mi velký smysl a marně jsem se je snažil zařadit do nějakého významuplného řádu. Bylo to tím, že jsem i ve svém věku stále naivní a jaksi automatiky předpokládám dobré úmysly – nebo přinejmenším snahu neškodit. Zapomínám přitom, že žijeme v kapitalismu a ten připouští jediné úmysly – úmysly tržní. Jakmile to však vezmeme v potaz, nejasnosti zmizí. Zůstane tu jasný a čistý obraz toho, kterak moc přináší další moc a slabost vede jen k další slabosti.

Všichni víme, že vzdělání bývalo například za dob První republiky výsadou, ke které se každý nemohl snadno dostat. Bránily tomu bariéry sociální, také ale  náročnost studia. V mé knihovně stojí sbírka maturitních příkladů z matematiky pro reálné gymnázium, vydaná roku 1928. Podle jejího autora by příklady neměly činit zvláštních potíží průměrným žákům. Je příznačné, že řada těchto příkladů by dnes činila potíže i vysokoškolákům – technikům. Pokud by si s nimi vůbec věděli rady.

Podle státních plánů má většina populace maturovat a vysokou školu by měla absolvovat snad třetina populace. Je samozřejmé, že takový nárůst vzdělanosti (měřeno počtem diplomovaných) musí vést ke snížení nároků. Bude tedy víc diplomovaných, budou však méně znát. Mluví se o demokratizaci vzdělávání a je jistě legitimní právo vlády něco takového prosazovat.

Souběžně s růstem počtu vysokoškoláků a poklesem jejich znalostí se rozšiřuje množství profesí, k jejichž vykonávání je vysokoškolský diplom potřebný. Příkladem mohou být například zdravotní sestry.

Výsledkem tohoto procesu je velké množství vysokoškoláků, kteří sice mají diplomy, znají toho ale méně, než jejich předchůdci. Úroveň tedy klesá. Tomu se dá zabránit tím, že vzniknou centra excelence, která budou školit ty nejlepší studenty. Získáváme tak masové vzdělání, které je o několik let delší než bývalo v minulosti, kdy většina populace končila střední školou či učňovským oborem. Toto masové vzdělání nenaučí absolventy o mnoho víc než znali v dobách kratších vzdělávacích procesů, je však pro ně bezpodmínečně nutné kvůli diplomům, které jim poskytuje a jež jsou třeba po jejich pracovní uplatnění. Ty skutečně dobré studenty, kteří dříve měli „jen“ vysoké školy, nyní přeberou centra excelence.

Pro práci, kterou dříve bylo možné vykonávat bez diplomu je dnes  diplom potřeba (i když úroveň znalostí de facto zůstává stejná) a proto je velká část populace motivována ke studiu. Vzdělání se stává nezbytností pro jejich pracovní uplatnění. Celé se to zakrývá iluzí, že jim vzdělání přinese nové možnosti uplatnění. Není to tak. Vzdělání se stává podmínkou toho, aby se podmínky jejich uplatnění nezhoršily! Vzdělání pouze brání před sociálním propadem.

A teď poslední krok. Poté, co je velká část populace kvůli zachování svého sociálního statusu donucena studovat vysoké školy — co nám poradí tržní uvažování? No přece zavést školné.

Ti zaměstnaní a závislí se tedy stanou ještě závislejšími — bez investice do vzdělání se společensky propadnou. Vysoké školy si přijdou na nějaké peníze a o to méně se jim může dát ze státního. A to, co stát ušetřil může vydat jiným způsobem — třeba za výstavbu něčeho velkého a betonového.

V důsledku to znamená, že slabí a závislí jsou donuceni financovat zisky bohatých a mocných.

Tak je to jednoduché.

~*~

.

.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.