Výlet do Alp

alpy Krátký výlet do Alp se letos vydařil jen částečně. Vylezli jsme na Ortler hřebenem Hintergrad – to je moc hezká a vzdušná cesta a klasifikace IV se zdá být odpovídající. Největší potíže začínají až cca po osmi stech metrech stoupání, tj. ve dvou třetinách převýšení. Nejprve se obchází ostrý Signalkopf a pak se přelézá poměrně těžké místo – asi čtyři mety vysoký výšvih, následovaný exponovanou skalní jehlou. I dál se pak střídají různě obtížné skalní partie se dvěma úseky strmého firnu.

Ačkoli jsme měli původně jiné plány, sestupovali jsme nakonec normální cestou. Tudy jsem šel poprvé (před lety jsme už Hintergrad vylezl, tehdy jsme se ale vraceli stejnou cestou) a překvapilo mě, že ani ta není úplně lehká. Ortler prostě není žádný choďák a někdejší Rakousko-Uhersko mělo důstojný nejvyšší vrchol.

Pak jsme se autem přes sedlo Stelvio přesunuli na opačnou stranu hor, do městečka Santa Katarina Valfurva, odkud jsme měli v úmyslu vylézt normální cestou na Grand Zebru, neboli Konigspitze.

Tady jsme neuspěli. Před lety jsem tento výstup už absolvoval. Tehdy to bylo na začátku léta a my jsme na mačkách vyšli po dobrém firnu bez problémů až na vrchol. Letos byla situace výrazně odlišná. Kuloár (také se mu říká Canal) byl bez sněhu, jen asi ve dvou třetinách jeho délky bylo cca 40 metrů tvrdého vodního ledu. Nabízelo se místo hrabání sutí lézt po skalách, ty ale v těchto místech připomínají špatně složené lego. Cokoli vezmete do ruky, to vám v ní zůstane. Proto jsme až k pásu ledu postupovali v suti a na skály jsme vylezli až zde. Další postup připomínal spíš levitaci než lezení. Na rameni, kam Canal ústí a odkud se postupuje po strmém ledovém svahu posledních 350 výškových metrů nahoru bylo už jasné, že na vrchol nevylezeme. Svah k vrcholu byl tvořen černým ledem, nahoře z něj vyčnívaly skály z nichž sluníčko uvolňovalo kameny. Kameny ve velikostech golfového míčku až lidského poprsí se velkými skoky řítily právě tudy, kudy bylo třeba stoupat k vrcholu.

Sestup Canalem až k ledovému úseku proběhl celkem hladce, slézání po skalách jsme ale museli ukončit slaněním zpět do kuloáru. K našemu překvapení jsme našli skalní blok, který budil dojem, že je použitelný jako štand. Bohužel se tu však natolik zalíbilo našemu lanu, že se rozhodlo tu zůstat a nenechat se stáhnout. Inu, už má svá léta a pro dožití si našlo důstojné místo. A třeba se tam ještě někomu bude hodit.

Myslím, že podmínky jsou takové, že letos už nikdo s alespoň minimálním pudem sebezáchovy tudy na vrchol nevyleze.

Galerie

V galerii mám jednak odkazy na několik pohyblivých panoramat, videa a samozřejmě fotografie.

Panoramata – klikněte na náhledy

Videa

Fotografie

Tři vrcholy

Hintergrad

Hintergrad

Hintergrad

Hintergrad

Hintergrad

Hintergrad

Ortler

Ortler z předvrcholu

Grad Zebru a Monte Zebru z předvrcholu Ortleru

Na předvrcholu Ortleru

Sestup Normálkou

Masiv Ortleru

Konigspitze

Stan pod Konigspitze

Z výstupu na Konigspitze

Slanění

Panorama třinácti Čim

~*~

Jeden komentář

  1. Zbyněk a Fred

    Ahoj Tome,
    právě jsme s Fredem, Jitkou a Šárkou shládli Tvá videa. Shodli jsme se s Fredem, že poznáváme to pohoří vzadu, ale ten výstup na Konigspitzi nám nic moc nepřipomíná. Ty šutry v ruce si ale pamatuji dobře z deštivého pokusu pod Konigspitzí.
    Jsme rádi, že jsi vpořádku zpátky.
    Zbyněk + Fred

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.