Thomas Brussig: Oslnění

OslněníUž léta čekám, kdy se objeví nějaký velký román o přelomu doby, kdy se hroutil komunismus, sjednocovalo Německo a vůbec se tu děly velké věci. Zatím jsem na nic takového nenarazil. Brussigův román budil naděje, že se tématu dotkne.

Není to román s “velkým příběhem”, mně ale začíná připadat, že takový příběh z oné dpoby snad ani nepůjde napsat. Obrovské společenské přeměny jako by osobní příběhy zatlačovaly do pozadí, do bezvýznamnosti. Brussig se z tohoto dilematu dostal tím, že propletl v jednom díle osudy řady lidí z východní i západní části Německa. Samotný název vystihuje obsah v tom smyslu, že všichni aktéři jsou změnami a novými možnostmi zmateni, zavaleni – oslněni. Příběh slepé ženy, kterou se podaří vyléčit, je bolestnou alegorií “těch z východu”. Ta žena sice vidí, ale její mozek není už schopen se naučit zpracovat a vyhodnotit obrovský příval zrakových informací. Může se sice těšit z krásy ornamentů, které jí zrak dokáže zprostředkovat, nikdy ale nebude vidět v našem slova smyslu. Nedokáže rozpoznat smysl oněch krásných obrazů. Díky nově nabytému zraku se jí ale zároveň otupily ostatní smysly. A právě tak jsou na tom lidé z východu – mohou se těšit krásou nových možností, nikdy ale nebudou přesně rozumět novému světu. A jejich starý svět už není.

~*~

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.