Čtenářský deník

(Nejen) čtenářský deník

---

04/2012

[191] James Clavell: Šógun (I)

Nic výjimečného, ale když už jsem se začetl, tak mě trochu mrzí, že nemáme doma druhý a třetí díl… :-)

04/2012

[190] Richard Wagner: Parsifal (Národní divadlo)

Podrobněji na blogu.

03/2012

[189] Stanislav Komárek: Ochlupení bližní

03/2012

[188] Ladislav Špaček: Nová velká kniha etikety

03/2012

[187] Imre Kertesz: Člověk bez osudu

03/2012

[186] Lars Kepler: Paganiniho smlouva

02/2012

[185] David A. Yallop: Ve jménu Božím

Pamatujete papeže Jana Pavla I.? Já ne, ale mě omlouvá, že mi bylo jen osm, když byl zvolen papežem. A také to, že papežem byl pouhých 33 dní… A víte proč tak krátce? Protože byl zavražděn! Nevěříte? Přečtěte si tuhle knihu!
Dost jamarečního vykřikování – je jisté, že s fakty se dá nakládat různě — některá fakta jsou ale příliš zjevná na to, aby se dala vymyslet. Jak to tedy asi bylo???

02/2012

[184] Nenápadný půvab buržoazie (Luis Buňuel)

02/2012

[183] Richard Wagner: Soumrak bohů (přímý přenos z MET)

02/2012

[182] Johan Theorin: Mlhy Ölandu

V tom Švédsku se dějí věci…

02/2012

[181] Milan Maršálek: Krčma čili Kretscham — pověsti ze statku

Pověsti z Dolní Řasnice, zdařilé dílko.

02/2012

[180] A co všechny ty ženy

Pozoruhodná Bergmanova groteska.

02/2012

[179] Tenká červená linie

02/2012

[178] Sága o Volsunzích a jiné ságy o severském dávnověku

02/2012

[177] Ginger a Fred

02/2012

[176] Olověná vesta

Ve srovnání s těmi dvěma předchozími filmy to bylo velmi slabé, takové žánrové obrázky… Autoři nějak zapomněli na to, že by postavy snad mohly mít i nějakou psychologii….

02/2012

[175] Apokalypsa

K některým dílům není co dodat…

02/2012

[174] Lovec jelenů

02/2012

[173] František Kafka: Výbuch v podzemním jezeře

02/2012

[172] Taj-ťün Hejzlarová, Josef Hejzlar: Na řece

02/2012

[171] Henrik Ibsen: Nepřítel lidu

Rozhlasová inscenace Českého rozhlasu.

01/2012

[170] Michel Faber: Někdy prostě prší

01/2012

[169] Zachar Prilepin: Botky plné horké vodky

01/2012

[168] Nassim Nicholas Taleb: Černá labuť

12/2011

[167] Ladislav Mňačko: Jak chutná moc

12/2011

[166] Stanislav Lem: Fiasko

Jeden z posledních románů S. Lema – a také jeden z nejlepších. Přesvědčivý doklad autorova celoživotního názoru, že porozumění není možné.

12/2011

[165] Ladislav Mňačko: Opožděné reportáže

Na jednu stranu se chce říct — koho dneska ještě zajímá průběh odhalování kultu osobnosti a všichni ti dobří komunisté, kteří neprávem trpěli… Na druhou stranu je tu ale něco zajímavějšího — tehdy stále ještě někoho zajímalo bezpráví, které se stalo obyčejnému člověku. Když dneska někdo za své postoje poletí z práce, nikdo o něm reportáž (natož opožděnou) nenapíše.

12/2011

[164] Bílé peklo (So weit die Füße tragen)

Je-li pravda, že film je na motivy skutečného příběhu, je to neuvěřitelné… Opravdu by dokázal v poválečném SSSR dojít uprchlík (navíc Němec) z nejvýchodnějšího výběžku Sibiře až do Střední Asie? Některé věci filmu neprospěly — jednak je absurdní, že by si ten důstojník mohl takhle při pronásledování cestovat po celém Sovětském svazu… a pak prostřihy do Německa, kde na uprchlíka během jeho anabáze čeká žena a hlavě dcera… Těch tklivých pohledů bylo myslím příliš — a co teprve to sladké shledání v kostele (o Vánocích na půlnoční mši!)…
Základní info o filmu.

11/2011

[163] Orhan Pamuk: Sníh

Já myslím, že ti Turci už v Evropské unii měli být. Tolik energie, která z unijních zemí tohle má? To by se mělo využít…

11/2011

[162] Albert Bels: Hlas volajícího

Lotyšské povídky a krátká novela — vyšlo to v Lotyšsku na konci šedesátých let (toto české vydání o 20 let později) a je to “pokrokové”, povídky jsou nicméně docela dobré.

11/2011

[161] Philip Glass: Satyagraha (MET)

Pozoruhodná věc, měl jsem z toho moc pěkný zážitek! I přesto, že opera byla v sanskrtu, bez titulků a občas mi trochu unikal vztah mezi jevištním děním a textem v programu. Hudba ovšem byla nádherná a interpreti bezvadní.
Na serveru Opera plus vyšly dvě recenze – od Aleše Brázdy a od Heleny Pavlíkové.
A nakonec ještě krátká ukázka a pár slov tvůrců.

11/2011

[160] Ladislav Mňačko: Noční rozhovor

11/2011

[159] Ťiang Žung: Totem vlka

Pěkný román, jistě s mnoha různými výklady, mám dojem, že chápu, že z toho v Číně mohl být bestseller. Škoda jen, že se asi mnohé ztratilo v překladu, některé české věty jsou opravdu bizarní, snad to ani nečetl žádný redaktor…

11/2011

[158] Dinis Machado: Co tvrdí Molero

Nic pro mě.

11/2011

[157] Richard Wagner: Siegfried (MET)

V jabloneckém kině Radnice — další přenos z MET. Moc pěkné, líbilo se mi hudební nastudování i sólisti, režie byla konvenční. Pěkně si pohráli s optickými iluzemi, pták dokonce poseděl Siegfriedovi chvilku na klíně! A závěrečný duet v podání J. H. Morrise a Deborah Voigt byl nádherný, oba jsou také vynikající herci.
Dvě ukázky – Jay Hunter Morris taví rozbitý Nothnug a příchod Votana, chystajícího se vzbudit Erdu.
Kraťoučký trailer Metropolitní opery je zde.

11/2011

[156] Lars von Trier: Melancholia

Mnohé názory je možné jako vždy najít na ČSFD.
Zajímavý rozbor z hlediska astronoma a poměrně přísný odsudek celého filmu sepsal Jan Veselý na svém zajímavém blogu.
Za sebe bych citoval to, co jsem už napsal v diskusi pod článkem pana Veselého:

Konečně jsem mělo možnost spatřit Vámi komentovaný opus a musím s Vámi v lecčem souhlasit. Trier přes své kvality prostě není Bergman a pokud chce točit takové pomalé filmy, bude se (nejen) od Bergmana muset ještě dost naučit.

Ony fyzikální podivnosti trknou i neastronoma, snad bych je bez vašeho článku neodhalil všechny, ale přinejmenším ta elipsa (či co to je za křivku), kterou planeta obkrouží kolem Země před srážkou, musí zarazit snad každého… Přitom podle obrázku, který ukazuje před prvním průletem ten malý kluk, planeta vykreslila před svým přiblížením k Zemi kolem Slunce pěknou hypebolu (nebo možná parabolu). Je ovšem pravda, že filmoví tvůrci si s fyzikou hlavu moc nelámou a divné věci se odehrávají i v dílech, která psala historii kinematografie – třebas ve Stalkerovi myslím právě Stalkerova dcera posouvá po stole skleničky pouhou silou vůle. Berme to snad proto jako jakousi alegorii — byť tady asi dost špatně zvolenou a jaksi hollywoodsky nabubřele obrovskou.

Osobně si myslím, že Melancholia není špatný film, označil bych ho spíš za film průměrný… Špatným by se dal asi označit v kontextu filmografie svého tvůrce.

Vždycky se ale jedná o perspektivu, když nebudeme srovnávat s Bergmanem a Tarkovským, ale podíváme se třeba na některé naše domácí tvůrce, rázem se z průměrného bijáku stane veledílo nejvyšších kvalit.

10/2011

[155] Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů

10/2011

[154] Miriam Toewsová: Potrhlí Troutmanovi / Na cestě za poznáním sebe sama

Obávám se, že většina pozitiv této knihy se ztratila v překladu, nepodařilo se mi to dočíst.

10/2011

[153] Lidice

…aneb velký příběh v průměrném filmu… Škoda.

10/2011

[152] Karolína Světlá: Nemodlenec

Opět takové drama! Jen ten jazyk, ve srovnání například s Němcovou, to snad bylo archaické už když to Světlá psala!
Malý úryvek:

Ale ach, jak ji zkoumal, zdali bez vypočítavosti a ohledů světských milovati si troufá, tu umlkla, oněměla a již se neobjevila. Každou noc k habrům se vracel, zdálo se mu nemožné, aby se tak náhle vzdáti mohla úkolu, k němuž sama tak horlivě se přihlásila, ještě dnes ji hledal u studánky, kdež občerstvení žíznivému duchu slibujíc se byla tak luzně naň zaskvěla ve svitu hvězd… Ne, nebyla sestrou jejich, vzplanutí její na zatemnělé dráze jeho života neznačilo naději, nýbrž v beznadějnosti jeho jej přišla potvrdit, výstrahy mu dáti, aby marně nehledal, co nikdy a nikde nenajde. Zdaž se mohl nadíti, že najde jinde, co nenalezl v andělské té tváři…

Stať o jazyku Karolíny světlé je zde.

A ještě z autorčina doslovu k prvnímu (časopiseckému) vydání románu z roku 1873.

Ó lide náš, ty naše hradbo a chloubo, kde bychom se byli již octli bez tebe, kdyby tys nebyl chtěl k příkladu slavných předků vždy státi na výši doby?
Tys nám zachoval posvátný poklad jazyka; zachováš nás i svobodě, chtěje nadál státi vždy a napořád jen při pravdě?

A já dodávám: Těžko…

10/2011

[151] David Acheson: 1089 a další parádní čísla

10/2011

[150] Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu

Překrásný překlad Jaroslava Vrchlického je radost číst.

10/2011

[149] Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr

09/2011

[148] Metropia

Docela slabé, podrobnosti viz např. CSFD.

09/2011

[147] Děti noci

09/2011

[146] Mons Kallentoft: Zimní oběť

09/2011

[145] Kathryn Stockettová: Černobílý svět

08/2011

[144] Jan Švankmajer: Přežít svůj život

08/2011

[143] Jean-Paul Sartre: Nevolnost

“Jsem sám uprostřed těch radostných a rozumných hlasů. Všichni ti chlapi tráví čas tím, že si vykládají a že blaženě shledávají, že jsou téhož názoru. Můj Bože, oni přikládají takový význam tomu, že si všichni myslí totéž.“

08/2011

[142] Petr Stančík: Pérák

…aneb vlastenecký rozhlasový komiks. Rozhlasová dramatizace a skvělá legrace.

08/2011

[141] A. C. Clarke: Ostrov delfínů

Slabší kus.

08/2011

[140] Pouta

Narozdíl od Kawasakiho růže, která od všech konfliktů jaksi úhořovitě slizce proklouzne k hřebejkovskému závěru “co jsme si, to jsme si, hlavně že se už teď máme všichni rádi a jsme takoví krásní lidé”, tenhle film režiséra Radima Špačka a scénáristy Ondřeje Štindla jde podstatně hloub. Moc dobré.

08/2011

[139] Oliver Sacks: Muž, který si pletl manželku s kloboukem

08/2011
[138] Alois Jirásek: Staré pověsti české

Myslel jsem, že si odškrtnu rest, ale všechno mi bylo natolik povědomé, že jsem to asi v dětství už četl. Nějak mi ty pověsti ale přišly dost slabé — nevím, zda za to, že tomu chybí síla, může Jirásek, nebo ty pověsti samotné…

08/2011
[137] John Le Carré: Nejhledanější muž

Napínavé, překvapivá pointa, ideální četba na dovolenou.

08/2011
[136] Petr Šabach: Občanský průkaz

Docela zajímavé, zvlášť ve srovnání s filmem, ten byl skutečně slabota. Přesto si nemůžu pomoct — já ty máničky nikdy nechápal, pivo mi nechutnalo, pod vlasy jsem se potil, i když jsem je měl nakrátko a vypité pivní hlasy mi byly a jsou protivné…

08/2011
[135] Karolína Světlá: Kříž u potoka

Nečekal jsem, že to bude tak dramatické a s tolika zvraty – a i na ten jazyk jsem si nakonec zvykl.

08/2011
[134] Kawasakiho růže

08/2011
[133] Jana Makovcová: S rukama na uších

08/2011
[132] Karamazovi

08/2011
[131] Občanský průkaz

08/2011
[130] Lesní chodci

07/2011
[129] Ian McEwan: Na Chesilské pláži

Výstižná citace z doslovu překladatele Ladislava Šenkyříka: “…ničím nebudeme šokováni, a přesto v nás zůstane tíha, která je jen nesnadno k unesení”.

07/2011
[128] Dominique Lapierre, Larry Collins: Pátý jezdec – strach

To bylo o fous! Ale nakonec ten New York přece jen zachránili…

07/2011
[127] Yiyun Li: Tisíc let vroucích modliteb

Dobré povídky, nedávno jsem četl román, o jehož obsahu se jako o skutečné historce zmiňuje autorka v doslovu.

07/2011
[126] Ingmar Bergman: Hosté večeře páně

Jako vždy – skvělé!

07/2011
[125] Stanislav Lem: Marťan

07/2011
[124] Ivana Pilařová: Kam bych tak běžela

aneb extrémní běhy od -40 do +40 stupňů Celsia – paní z Liberce je dobrá…

07/2011
[123] Stanislav Lem: Kyberiáda

Rozšířené (asi druhé české) vydání, které bohužel nevlastním…

07/2011
[122] Arnošt Goldflam: Tatínek není k zahození

07/2011
[121] Roy Lewis: Co jsme to tátovi povedli

07/2011
[120] Yann Martel: Pí a jeho život

07/2011
[119] Petra Procházková: Frišta

07/2011
[118] Radka Denemarková: Peníze od Hitlera

3/7/2011
[117] A. Kurosawa: Rašómon

2/7/2011
[116] I. Bergman: Po zkoušce

2/7/2011
[115] Cimrman v říši hudby (DVD)

06/2011
[114] Jana Makovcová: Maminko, nezpívej

06/2011
[113] Alena Ježková: Baba Jaga Kostlivá noha

06/2011
[112] A.P. Čechov: Racek (Stavovské divadlo)

06/2011
[111] Markéta Baňková: Straka v říši entropie

Tak tady se komise komise udělující cenu Magnesia litera asi trochu sekla, obávám se….

06/2011
[110] Simon Clark: Noc trifidů

Nic zvláštního…

10.6.2011
[109] Karel Klostermann: Ze světa lesních samot

“Ty stará Šumavo, ty má kolébko! Tvé hvozdy lehly, nikdy více v staré slávě nevstanou. Jen močály klečí porostlé jsou, jak bývaly, a v podzimních nocích záhadná světla v nich laškují, modravé plameny, duše zemřelých lidí. A duše miliónů zemřelých velikánů lesních, kam ty se děly?”

05/2011
[108] Stanislav Komárek: Listy v lahvích

05/2011
[107] Richard Wagner: Valkýra (přímý přenos z MET)

05/2011
[106] Jaromír Štětina: Vykradači hrobů

05/2011
[105] Hana Andronikova: Nebe nemá dno

05/2011
[104] A.A. Charitanovskij: Muž se železným sobem

Kniha o neuvěřitelném putování Gleba Travina, který v letech 1928-31 sám na kole objel hranice celého Sovětského svazu.

05/2011
[103] František Mezihorák: Hry o Moravu (Separatisté, iredentisté a kolaboranti 1938-1945)

05/2011
[102] Neil Postman: Ubavit se k smrti

23.4. 2011
[101] Vladislav Vančura: Josefina (Rozhlasová hra, 1957, vysílal ČRo 3 – Vltava)

Tyhle proletářské typy Lízy Doolittleové či Josefíny dvakrát nemusím…

04/2011
[100] Divadlo Járy Cimrmana: Blaník

04/2011
[99] Dick Francis: Chladná zrada (audiokniha)

Nic proti Dicku Francisovi, ale na pár let mi to zase bude stačit.

04/2011
[98] Konrad Paul Liessmann: Teorie nevzdělanosti

04/2011
[97] Reif Larsen: Mapa mých světů

04/2011
[96] Tomáš Halík: Divadlo pro anděly

13.4. 2011
[95] W.A. Mozart: Don Giovanni (opera Zurich)

Televizní záznam nádherné inscenace na Čt2. Nikdy bych nevěřil, že opera v televizi může být tak hezká! Skvělá režie, bravurní pěvci i herci, stejně tak orchestr a k tomu vynikající a poučená televizní režie. Bezchybné.

29.3. 2011
[94] Václav Havel: Odcházení (film)

27.3. 2011
[93] R. Wagner: Parsifal (Národní divadlo)

Podrobněji na mém blogu.

03/2011
[92] Makine Andrei: Rekviem za východ

2011
[91] Ingmar Bergman: Ďáblovo oko (1960)

Skvostné, brilantní komedie.

26.3. 2011
[90] Ivan Landsmann: Šestý smysl

03/2011
[89] Pier Paolo Pasolini: Vepřinec (1969)

Zdalipak by se dnes našel producent, který by měl dost odvahy pracovat pro takový film?

03/2011
[88] Akira Kurosawa: Krvavý trůn (1957)

03/2011
[87] Elen Klimov: Jdi a dívej se (Иди и смотри)

Podrobněji viz můj blog.

03/2011
[86] David Gruber: Time management

03/2011
[85] Michail Bulgakov: O prospěšnosti alkoholismu

03/2011
[84] Tomáš Halík: Divadlo pro anděly

20.2. 2011
[83] Li Yiyun: Ubožáci

Moc pěkný román.

15.2. 2011
[82] Ivan Kratochvíl, Václav Cílek: Nabeton

Tak tohle tedy není čtení pro mě — asi nejsem dost menažér….

7.2. 2011
[81] Thomas Bernhard: Velký, nepochopitelný hlad

31.1. 2011
[80] Oliver Sacks: Musicophilia

25.1. 2011
[79] Martin Ryšavý: Vrač

Martin Ryšavý i svou druhou knihou ukázal, že umí psát. Ačkoli je to formálně velmi odlišný román, ve srovnání s jeho Cestami na Sibiř, něco společného obě knihy mají. Je to čtivost, napětí. V obou případech mě už předem mrzelo, že se blíží konec… A navíc je Vrač přece jen tak trošku i pokračováním Cest na Sibiř, i když je vlastně o něčem úplně jiném – je to román o současném Rusku. A je to nádherný román, který mi zas jednou dopřál prožít potěšení z četby.

15.1. 2011
[78] Jaromír Štětina: Gravitace

3.1. 2011
[77] Petra Hůlová: Strážci občanského dobra

2.1. 2011
[76] Jan Keller: Tři sociální světy

27.12. 2010
[75] Malcolm Gladwell: Bod zlomu

15.12. 2010
[74] Rózsa Péterová: Hra s nekonečnem

Moc zajímavá kniha. Autorka (viz též heslo na Wikipedii) začíná jednoduchými úvahami o počítání na prstech, které se jí s pozoruhodnou lehkostí daří zobecňovat. Dostaneme se tak přirozeným číslům, číslům racionálním i k těm iracionálním. Je krásné číst knihu, která tak bravurně dokáže vyložit pojem mohutnosti a ukázat různě mohutné množiny včetně důkazu jejich různé mohutnosti. Stejně průzračný je i výklad o kombinatorice, funkcích, či komplexních číslech. A jako třešínka na dortu – něco o grupách, axiomatických systémech a dokonce i Godelův důkaz existence nerozhodnutelných problémů. A to všechno v jedné útlé knize, určené nematematikům! Takhle by se měla matematika vyučovat!

12.12. 2010
[73] Kolektiv: Číslo a myšlení

12/2010
[72] Ivan Alexandrovič Gončarov: Oblomov (Dejvické divadlo v Naivním divadle)

12/2010
[71] film Václav

12/2010
[70] 100 let ruprechtického kosela

12/2010

[69] Pavel Křišťan: Parsifal

11/2010
[68] František Langer, Martin Němec, Alena Pešková: Periférie (divadlo F.X. Šaldy v Liberci)

11/2010
[67] Georg Friedrich Händel: Julius Caesar (divadlo F.X. Šaldy v Liberci)

11/2010
[64]-[66] Jiří Voskovec, Jan Werich: Korespondence 1,2,3

11/2010
[63] Ian McEwan: Nevinný

11/2010
[62] Gerhard Padderatz: Bůh před soudem

11/2010
[61] Kazuro Ishiguro: Nokturna

10/2010
[60] Saddie Jones: Štvanec

07/2010
[59] G. Orwell: 1984

07/2010
[58] Henri Charriére: Motýlek

07/2010
[57] G. Durell: O mé rodině a jiné zvířeně

07/2010
[56] S. Singh: Velká Fermatova věta

07/2010
[55] S. Lem: Invaze

07/2010
[54] N. Mailer: Nazí a mrtví

07/2010
[53] Jan Rejžek: Z mého deníčku

Jak je to krásné, mít na vše tak jasný názor…

20.6. 2010
[52] Vladislav Vančura: Rozmarné léto

K tomu není co dodávat…

19.6. 2010
[51] Michel Houellebecq: Elementární částice

Bravurně napsaný román, rozkoš to číst, nádhera!

18.6. 2010
[50] Jean-Louis Fournier: Kam jedeme, tati?

Moc hezké, dojemné. Napsal otec dvou postižených synů.

27.5. 2010
Pavel Kohout: Atest

Vysílal ČRo3 – Vltava. Docela pěkné.

květen 2010
[49] Michail Šolochov: Osud člověka

Opět nepřečteno, leč vyslechnuto v jakési staré nahrávce (tipuji tak 60-tá léta). K tomu není co dodat, prostě silné a patetické a zároveň prostě lidsky dojemné.

květen 2010
[48] Gail Parentová: Sheila Levinová zemřela a žije v New Yorku

Chce se mi říct jen – má to tak někdo problémy… Asi je to zkrátka román pro jinou kategorii čtenářů než do které patřím já.

květen 2010
[47] Ludvík Vaculík: Sekyra

Vyslechl jsem to jako rozhlasovou četbu, kterou v roce 1991 natočil Jan Kačer. A bylo to moc pěkné, skvělý Vaculíkův jazyk, naléhavý Kačerův přednes, dokonale to šlo k sobě a zážitek z toho mám velmi pěkný. Doporučuji!

duben 2010
[46] Willem Frederik Hermans: Temná komora Damoklova

Román o absurditě války a dějů, které přináší. Co je tu vlastně realita, co snění a co přelud? Snad jedině smrt zůstává tou poslední a jedinou jistou instancí.

duben 2010
[45] Ladislav Fuks, Jiří Tušl: Moje zrcadlo a co bylo za zrcadlem

Vzpomínky L. Fukse doplněné texty Jiřího Tušla.
Fuks byl velmi zvláštní a zřejmě těžko uchopitelná osobnost, která si kolem sebe vybudovala promyšlený systém bariér, za který se asi jen málokomu podařilo byť jen koutkem oka nahlédnout. Jeho vzpomínky jsou zajímavé a dobře zapadají do jeho díla, ačkoli jimi autor vlastně vůbec nic ze svého života neobjasní…

duben 2010
[44] J. Novotný: Konec medvědí sezony

Vydal Práce 1973, ilustrace Z.Burian. Historky o tom, jak český učitel učil rok v Kanadě.

17.4. 2010
rozhlasová hra Urfaust

Viz můj blog

březen 2010
film “Smrt číhá všude”

No tak nevím… Marně se zamýšlím, co je zajímavé na příběhu o muži, který se stal závislým na adrenalinu při zneškodňování bomb a není proto už schopen normálního života. V závěru filmu opouští svou rodinu a zase se vrací do Iráku. Snad nejsem proboha tak náročný divák, když od filmu očekávám i nějaké charaktery jeho protagonistů… Tihle “emeričtí hrdinové”, kteří jsou tak podobní někdejším sovětským hrdinům z povinných školních filmů, mi trochu lezou krkem. To, že je film bezvadně udělaný po technické stránce, že je bezvadně schopný ve vás vyvolat právě ty emoce, které vyvolat chce — to všechno bohužel nic nemění na tom, že to je film hloupý a zbytečný. Stejně jako Avatar.

březen 2010
film “Amadeus”

Cestou domů z Vietnamu jsem pustil Amadea a i na malé obrazovce je to stále film, který svým zpracováním stojí za vidění.

březen 2010
film “2012″

Hrůza, v letadle do Hanoje jsem nemohl spát, tak jsem si pustil tenhle spektákl. Dvě a půl hodiny konce světa – to všechno proto, abychom na konci zaplakali nad “hepáčem”.

březen 2010
[43] Peter Murphy: Sezona v pekle

březen 2010

[42] Ludvík Souček: Rakve útočí, zapomentu rukopisy

20.2.2010

[41] David Benioff: Město zlodějů

Americký román s “hepáčem” o blokádě Leningradu…

19.2.2010

[40] Peter Hoeg: Tichá dívka

Trochu moc mystiky na jeden román. Nějak jsem se nedokázal na tuhle knihu naladit. Bylo tam příliš mnoho “mouder”, příliš mnoho bonmotů, hrdina je příliš vtipný a příliš neprůstřelný. Všeho je moc a z toho rezultuje nuda…

17.2.2010

[39] Vladimír Sorokin: Den opričníka

Stejně jako jsem kdysi v úžasu přečetl autorovu Třináctou Marininu lásku, právě tak užaslý jsem četl Den opričníka. Vladimír Sorokin umí vystihnout temné proudy naší doby a vtělit je do výjimečného textu…

16.2.2010

[38] Simon Mawer: Skleněný pokoj

Román byl v roce 2009 nominován na Booker Prize. Mne přesto moc neoslovil, připadal mi jako taková stručná učebnice středoevropské historie v podobě jakési kroniky erotických příhod. Je to jen takové nadhozené, nejde to do hloubky. Co se vlastně o hrdinech dozvíme? Kdo kde bydlel, kam se přestěhoval, co říkal, kdy zemřel – a hlavně kdo s kým spal. Takové věci se ale dozvíme v lecjakém dokumentu, k tomu se nemusí napsat román…

13.2.2010

Aleš Březina, Jiří Nekvasil: Zítra se bude… (Divadlo Kolowrat)

O představení jsem se rozepsal na blogu.

13.2.2010

[37] E. M. Remarque: Jiskra života

Jedno z autorových děl, které jsem ještě neznal. Skvěle a čtivě napsané, jako vždy.

12.2.2010

[36] Roald Dahl: Kluk

Autobiografické texty z dětství a mládí. Co dodat? Zkrátka Roald Dahl…

7.2.2010

[35] Roald Dahl: Podivuhodný příběh Henryho Sugara

Myslím, že všechny tyhle povídky jsem už četl, ale Dahl je čtení, které se neomrzí.

6.2.2010

[34] František Koukolík: Jak si lidé hrají?

Eseje, které autor četl v Českém rozhlasu, doplněné pozdějšími komentáři. František Koukolík představuje jistotu neotřelého a pečlivě doloženého pohledu na věc.

30.1.2010

[33] Kitty Fergusonová: Tycho a Kepler

Velmi pěkně napsané.

15.1.2010

[32] Stuart B. Levy: Antibiotický paradox

Poučné. Fascinuje mě, že autor dokáže zůstat optimistou, přestože v knize snáší jeden doklad za druhým o tom, že se účinnost antibiotik stále snižuje…

29.12.2009

[31] Ian McEwan: Černí psi

Velmi dobré. Nádherný jazyk, který se neztratil v překladu, sevřený příběh a přesah. Takovou knihu je rozkoš číst.

27.12.2009

[30] Tomáš Sedláček: Ekonomie dobra a zla

Myslím, že se k této knize vrátím obšírněji na svém blogu, ale už teď snad mohu napsat, že má očekávání nenaplnila. A chudinka nevinná čeština nad textem pláče….

25.12.2009

[29] Cormac McCarthy: Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě

Ponurá kniha. Pokud může země s takovou (relativně nedávnou) historií být dnes -jak se říká- kolébkou demokracie, nemáme se tu ve středu Evropy zač stydět.

Je to napínavé čtení, nikoli ale úplně jednoduché. A obšírný doslov mi otevřel oči – mám pocit, že bych se do četby snad měl pustit znovu… Ale až někdy jindy.

12 / 2009

Karel Čapek: Věc Makropulos (Divadlo F.X. Šaldy v Liberci)

Především diskuse z posledního dějství, v níž jednotlivé postavy přicházejí se svými návrhy na zhodnocení nesmrtelnosti u Čapka poněkud “šustí papírem”, jak se mi zdá. Myslím, že tohle se dá inscenovat buď tak, že se to celé bude parodovat a shazovat, nebo musejí být všechny postavy ve svých názorech přesvědčivější než přesvědčivé… Pak by se tomu snad dalo na jevišti uvěřit. V Liberci se to bohužel nepodařilo. Nádherný výkon skvělé Markéty Tallerové tak stojí jaksi v prázdnu – a to je škoda.

9.12.2009

[28] William J. Duiker: Ho Či Min

Je pozoruhodné, co všechno museli Vietnamci vytrpět za svou svobodu. A je neuvěřitelné, že to byli doopravdy ochotni vytrpět. Jeden z těch, kdo o jejich svobodu usiloval byl i Ho Či Min. A byl také jedním z těch, kdo se zasloužili o jejich utrpení v osvobozeneckých válkách.

Nad takovou knihou si uvědomíme, že naše svoboda nás nestála vůbec nic – a že si jí málo vážíme.

28.11.2009

[27] Graham Green: Desátý muž

25.11.2009

[26] Jan Čištín, Adam W. Wysocki: Poslední admirál

Druhý svazek edice Magnet z roku 1962. Příběh admirála Dönitze, který se po A. Hitlerovi na několik dní stal vůdcem poženého Německa.

Kniha spadá to do kategorie “čtení na WC” – zkrátka nic náročného.

22.11.2009

[25] Ian McEwan: Nezničitelná láska

Jako vždy u McEwana je to napínavé, autor nás pokaždé nechá pěkně dlouho dusit v psychologických pitvách, než dořekne to, co předtím naznačil.
Za všemi těmi dramaty se ale tentokrát skrývá celkem banální historka bez pointy (pointa vedlejšího příběhu o údajně nevěře to nezachrání) i katarze.

17.11.2009

[24] Libuše Moníková: Zjasnělá noc

Krátká novelka, hezké čtení na jedno odpoledne.

11/2009

[23] Ádám Bodor: Okrsek Sinistra

Tenhle román prý autora proslavil, mně ale nějak neseděl, nijak to na mne nepůsobilo…

11/2009

[22] Sigrid Undsetová: Jaro

Bývaly takové doby, kdy byl stav morální ztotožňován se stavem tělesným. Chudák byl v té době krásný i když byl nemocný nebo umíral – pokud žil správným životem. Naproti tomu je ve zjevu člověka nemorálního vždy cosi znepokojivého, jakýsi temný rys, patrný i za jeho zdravím a bohatsvím. A když se k tomu přidají dvě přejemnělé duše, vznikne dojemný příběh. Inu, dneska se takhle už nepíše, asi by to nikdo neuměl – ale i dnes se to čte a je to tak správné.

10/2009

[21] Andrej Platonov: Čevengur

Pozoruhodná utopie (či antiutopie?) z dob bolševické revoluce. Zdá se mi, jako by si autor z té záležitosti trochu utahoval, na druhé straně má ale úplné pochopení pro chudáky, kteří jí věří a doufají, že jim přinese něco lepšího.

09/2009

[20] Karel Čapek: Obyčejný život

Nečetl jsem, ale poslouchal jako četbu na pokračování.

08/2009

[19] Viktor E. Frankl: A přesto říci životu ano

08/2009

[18] Jiří Šulc, Josef Dvořák, Milan Morávek: Člověk na pokraji svých sil

Zajímavé čtení, byť řada studií by asi už dnes byla aktuálnější.

08/2009

[17] Petra Hůlová. Stanice Tajga

[16] Gerald Durrell: Chytněte mi guerézu

Po mnoha letech jsem se vrátil k autorovi, kterého jsem hltal v dětsví. Je to stále velmi příjemné čtivo, neztratilo se nic z jeho svěžesti a humoru.

07/2009

[15] Jiří Kupka: Krvavé jahody

Další z otřesných příběhů nevinných lidí, zavlečených po válce do Sovětského svazu. Věra Sosnarová byla spolu se svou matkou (Ruskou, která odešla z Ruska s našimi legionáři) a mladší sestrou po válce unesena a prožila devatnáct let v gulazích. Jen díky šťastné souhře okolností se mohla vrátit zpět a dožít ve vlasti.
Knize nemohu odpustit styl vyprávění. Je neuvěřitelně prostinký a prvoplánový. Věty jsou kostrbaté. Těžko se mi to četlo. Tak zkušený spisovatel jako je Jiří Kupka je jistě schopen napsat text podstatně lépe. Kdyby se jednalo o prostý přepis vyprávění staré paní, neměl bych ke stylu jedinou výhradu, pokud se toho ale ujal profesionál, měl by odvést lepší práci.
Nic to však nemění na síle a tragice příběhu. Je to poučné. Nemělo by se zapomínat, jaké hrůzy k nám z východu přicházely…

07/2009

[14] Jonathan Litttell: Laskavé bohyně

Bestseller. Strhující čtení. Něco mi tam ale vadilo… Možná to enormní množství epizod, z nichž je sice každá sama o sobě možná a praděpodobná, v souhrnu ale tvoří příběh, ktrerý se mi zdá možný jen poměrně málo. Snad se ale mýlím. V něktrých okažicích navíc není zcela jasné, co je skutečnost a co děj, který se odehrává pouze v hrdinově mysli, reálných epizod tam může být vlastně méně…
Velmi zajímavá četba, doporučuji.

06/2009

[13] Tomáš Eedel: Podještědí v Hitlerově Třetí říši

Jak se zdá, Podještědí se válka relativně vyhnula, je to ale docela zajímavé čtení už jen proto, že se týká důvěrně známých míst.

19.6.2009

[12] Mluvíme stejnou řečí

Povídková kniha vydaná v roce 1962. Více na blogu.

3.6.2009

[11] Raymond Queneau: Děti bahna

Zatím bez komentáře, budu si muset nejprve trochu rozmyslet, co jsem to vlastně přečetl.

21.5.2009

[10] George Orwell: 1984

O románu jsem se rozepsal na blogu.

16.5.2009

[9] Ismail Kadare: Krvavý duben

Spíš než román bych to nazval jakýmsi románovým dokumentem. Povahy osob se tu nijak nerozvíjejí, příběh je celkem nijaký. Zajímavé na knize je především to, že se něco dozvíme o starém zvykovém právu, které dlouhá staletí vládlo v odlehlých oblastech Albánie.

15.5.2009

[8] Peter Hoeg: Příběhy jedné noci

Hezké, neuspěchané povídky s dobrými pointami. Líbí se mi, že i dnes ještě někdo píše povídky nikoli hutné, ale že dokáže napsat povídky s pomalým tempem. Příjemná odpočinková kniha.

25.4.2009

[7] Ian McEwan: Cizinci ve Městě

Starší novelka známého autora. Bezvadně se to čte a i když tušíme od začátku, že to asi nedopadne dobře, přesto je vyvrcholení příběhu napínavé až hrůza. Na druhou stranu je to ale spíš téma na povídku, 110 stran je až příliš na to, že příběh vlastně nemá žádný podstatný přesah…

Působivé popisy pocitů cizoty a nepochopení ve městě, které si žije po svém mi připomněly Bergamnův film Mlčení.

22.4.2009
[6] Thomas Brussig: Oslnění

Už léta čekám, kdy se objeví nějaký velký román o přelomu doby, kdy se hroutil komunismus, sjednocovalo Německo a vůbec se tu děly velké věci. Zatím jsem na nic takového nenarazil. Brussigův román budil naděje, že se tématu dotkne.

Není to román s “velkým příběhem”, mně ale začíná připadat, že takový příběh z oné dpoby snad ani nepůjde napsat. Obrovské společenské přeměny jako by osobní příběhy zatlačovaly do pozadí, do bezvýznamnosti. Brussig se z tohoto dilematu dostal tím, že propletl v jednom díle osudy řady lidí z východní i západní části Německa. Samotný název vystihuje obsah v tom smyslu, že všichni aktéři jsou změnami a novými možnostmi zmateni, zavaleni – oslněni. Příběh slepé ženy, kterou se podaří vyléčit, je bolestnou alegorií “těch z východu”. Ta žena sice vidí, ale její mozek není už schopen se naučit zpracovat a vyhodnotit obrovský příval zrakových informací. Může se sice těšit z krásy ornamentů, které jí zrak dokáže zprostředkovat, nikdy ale nebude vidět v našem slova smyslu. Nedokáže rozpoznat smysl oněch krásných obrazů. Díky nově nabytému zraku se jí ale zároveň otupily ostatní smysly. A právě tak jsou na tom lidé z východu – mohou se těšit krásou nových možností, nikdy ale nebudou přesně rozumět novému světu. A jejich starý svět už není.

7.4.2009
[5] Khaled Hosseini: Tisíce planoucích sluncí

Vydala LEDA 2008

Stejně jako jeho Lovec draků se to moc dobře četlo. Ale stejně jako u předchozí knihy to ve mně budí jisté pochybnosti. Netrpí ty ženy náhodou až příliš sošně? Není to trochu schématické?

Je to určitě lepší román, nežli Lovec draků, ten byl napsaný jako podle nějaké příručky pro tvorbu bestselerů. Třeba se Hosseini dalším dílem opět posune o kousek výš. Prostor by k tomu byl.

25.3.2009
[4] Thomas Bernhard: Konzumenti levných jídel

Vydal Prostor 2006.

Bernharada mám rád a myslím, že se ho už pomalu učím doopravdy číst. Tohle je -řekl bych- typické a dobré.

22.3.2009
[3] Haruki Murakami: Konec světa & Hard-boiled wonderland

Vydal Odeon

Murakami je dnes kultovní autor. mně ale ta jeho pseudomystika vůbec nesedí. Celé mi to připadá takové zbytečné, vymyšlené, prázdné. Přečetl jsem to sice s menším sebezapřením, než Kafku na pobřeží, ale jinak nic pozitivního napsat nemůžu. Podle mně je tenhle autor móda, na kterou si za pár let nikdo nevzpomene.

25.1.2009
[2] A.+B. Strugačtí: Ďábel mezi lidmi

vydal TRITON 2008

20.1. 2009
[1] Cormac McCarthy: Cesta

Vydalo Argo 2006.

Depresivní ale dobré. Svět po nějaké blíže nespecifikované katastrofě a osudy dvou lidí. Naděje je v tom, že ti dva si zachovali lidskost, navzdory panujícím podmínkám.